Hlášení mikroplastů podle REACH se poprvé týká dat za rok 2025 a vybrané firmy jej musí podat do 31. května 2026. Povinnost se týká především podniků, které v průmyslovém provozu vyrábějí nebo používají plastové pelety, vločky nebo prášky jako vstupní surovinu. Hlášení se podává za celý kalendářní rok 2025 a nejde jen o administrativní formulář. Firma musí vědět, zda se na ni povinnost vztahuje, jaké materiály používá, kde mohou vznikat úniky a jak tato data převést do struktury požadované agenturou ECHA.
Mikroplasty nejsou jen třpytky v kosmetice
Regulace mikroplastů bývá často spojována s volnými třpytkami, kosmetickými mikrokuličkami nebo spotřebitelskými výrobky. Pro průmyslové podniky je ale zásadní jiná část regulace: syntetické polymerní mikročástice, zkráceně SPM.
Tuto oblast upravuje nařízení Komise (EU) 2023/2055, kterým byla do přílohy XVII nařízení REACH doplněna nová položka 78. Regulace se zaměřuje na pevné syntetické polymery, které mohou v životním prostředí přetrvávat a hromadit se jako mikroplasty.
V praxi může jít například o polymerní suroviny ve formě pelet, granulátu, vloček nebo prášků. Ne každá látka obsahující polymer ale automaticky spadá do povinnosti hlášení. Rozhodující je forma materiálu, velikost částic, chemická povaha polymeru, rozpustnost, rozložitelnost a způsob použití v provozu.
Týká se hlášení právě vaší firmy?
Zpozornět by měly zejména firmy, které:
- nakupují nebo zpracovávají plastové pelety, granuláty, vločky nebo prášky,
- používají tyto materiály jako vstupní surovinu při výrobě plastů,
- provádějí například kompaundaci, extruzi, vstřikování, lisování nebo jiné průmyslové zpracování plastů,
- vyrábějí nebo používají materiály, které mohou splňovat definici SPM,
- dále dodávají směsi nebo výrobky obsahující syntetické polymerní mikročástice.
Klíčový termín: 31. května 2026
První významný termín pro průmyslové podniky připadá na 31. května 2026. Do tohoto data musí vybrané firmy podat agentuře ECHA první roční hlášení za kalendářní rok 2025.
V první vlně se povinnost týká zejména výrobců a průmyslových následných uživatelů SPM ve formě pelet, vloček a prášků, pokud jsou používány jako vstupní surovina při výrobě plastů v průmyslových závodech.
Od roku 2027 se povinnost rozšiřuje i na další výrobce, průmyslové následné uživatele a některé dodavatele výrobků obsahujících SPM. Pro firmy proto nejde o jednorázové téma, ale o novou agendu, kterou bude nutné systémově uchopit.
1) Rok 2025
Data pro první hlášení se vztahují k celému kalendářnímu roku 2025. Nestačí tedy řešit jen aktuální sklad nebo současnou výrobu.
2) Termín 31. 5. 2026
Hlášení musí být podáno agentuře ECHA do konce května. Příprava dat a technické podání mohou zabrat více času, než se zdá.
3) Každoroční povinnost
Reporting se bude opakovat. Pokud se firma do povinnosti dostane, vyplatí se nastavit evidenci i pro další roky.
Co musí firma nejprve zjistit
První otázka není, jak vyplnit formulář. První otázka zní: Dopadá na nás tato povinnost vůbec?
To nelze určit jen podle obchodního názvu materiálu ani podle toho, že firma „pracuje s plasty“. Je třeba projít konkrétní vstupy, bezpečnostní listy, technické listy, dodavatelská prohlášení a reálné použití materiálu v provozu.
- zda materiál obsahuje pevné polymerní částice,
- zda částice splňují velikostní kritéria pro SPM,
- zda existuje doložitelná výjimka, například rozpustnost nebo rozložitelnost,
- zda je materiál používán v průmyslovém závodě,
- zda se na dané použití váže reportingová povinnost.
Právě v tomto bodě vzniká v praxi nejvíce chyb. Firma může mít dojem, že se jí zákaz netýká, protože používá surovinu pouze v průmyslovém provozu. To ale neznamená, že nemá povinnost hlásit.
Hlášení není jen vyplnění jednoho čísla
Roční hlášení se netýká jen celkového množství nakoupeného nebo spotřebovaného plastu. Firma musí pracovat s údaji o použití SPM a s odhadem množství, které mohlo být uvolněno do životního prostředí.
1) Použití SPM
Je nutné popsat, jak byly syntetické polymerní mikročástice v předchozím roce používány a v jaké provozovně.
2) Identita polymeru
Hlášení vyžaduje obecné informace o identitě použitých polymerů. Ty často vycházejí z dodavatelských podkladů.
3) Odhad úniků
Firma musí odhadnout množství SPM uvolněných do životního prostředí, včetně možných úniků při přepravě.
4) Provozní realita
Do posouzení vstupuje manipulace, skladování, čištění, filtrace, odpady, havárie i běžné ztráty při výrobě.
5) Směr úniku
Je třeba rozlišit, zda se ztráty dostávají do odpadu, filtrace, vody, ovzduší, půdy nebo zůstávají zachyceny v technologii.
6) Doložitelnost
Podstatné není jen číslo v hlášení, ale také to, zda firma umí zpětně doložit, z čeho při výpočtu vycházela.
IUCLID a REACH-IT: technická část, kterou nejde obejít
Hlášení se nepodává e-mailem ani jednoduchým webovým formulářem. Připravuje se v systému IUCLID a odesílá se agentuře ECHA prostřednictvím REACH-IT. Firma musí mít správně nastavený přístup do systému ECHA, odpovídající dataset, zvolený pracovní kontext pro reporting mikroplastů a následně vytvořený dossier.
Dodavatelská dokumentace bude klíčová
Od 17. října 2025 mají dodavatelé u vybraných SPM a výrobků obsahujících SPM povinnost poskytovat informace potřebné pro bezpečné použití, likvidaci a splnění návazných povinností. Tyto informace se mohou objevit například v bezpečnostním listu, technickém listu, na obalu nebo v jiném dodavatelském dokumentu.
- zda dodavatel uvádí, že materiál podléhá položce 78 přílohy XVII REACH,
- zda je uvedena koncentrace nebo množství SPM,
- zda je popsána obecná identita polymeru,
- zda jsou k dispozici pokyny pro použití a likvidaci,
- zda jsou informace dostatečné pro výpočet a hlášení emisí.
Obecné prohlášení typu „materiál neobsahuje mikroplasty“ nemusí být v každém případě dostatečné. Odpovědnost za soulad s požadavky REACH zůstává na firmě, která materiál uvádí na trh nebo používá v rámci své role v dodavatelském řetězci.
Co by měla firma udělat už teď
1) Vytvořit seznam relevantních materiálů Zahrnout všechny polymerní vstupy používané v roce 2025, zejména pelety, granuláty, vločky a prášky.
2) Prověřit bezpečnostní a technickou dokumentaci Zkontrolovat bezpečnostní listy, technické listy, dodavatelská prohlášení a případně si vyžádat doplňující informace.
3) Určit, které materiály jsou SPM Posoudit materiály podle definice syntetických polymerních mikročástic, nikoli jen podle obchodního názvu nebo obecného označení „plast“.
4) Popsat použití v provozu U každého relevantního materiálu určit technologii, provozovnu, množství a způsob manipulace.
5) Připravit odborný odhad úniků Zohlednit běžné ztráty, zachycení ve filtrech nebo odpadech, možné úniky do vody, ovzduší, půdy a také úniky při přepravě.
6) Připravit podání v IUCLID a REACH-IT Teprve po věcném zpracování dat přichází technická část: dataset, dossier, kontrola a samotné podání agentuře ECHA.
Na co si dát pozor
❌ Nevyhodnotit povinnost jen podle toho, že firma „pracuje s plasty“. Rozhoduje konkrétní materiál, forma částic, použití a role firmy v dodavatelském řetězci.
❌ Nespoléhat pouze na obecné dodavatelské prohlášení. Firma musí být schopna doložit, proč materiál do povinnosti spadá nebo nespadá.
❌ Nezaměnit výjimku ze zákazu za absenci povinnosti. Použití v průmyslovém závodě může být umožněno, ale zároveň může být spojeno s povinností hlášení.
❌ Nepočítat jen spotřebu materiálu. Hlášení vyžaduje odhad uvolnění SPM do životního prostředí, včetně přepravy a provozních ztrát.
❌ Nenechat technické podání na poslední chvíli. IUCLID a REACH-IT vyžadují správně nastavenou právní entitu, dataset, dossier a kontrolu údajů.
Proč se vyplatí začít hned
Pokud firma ještě neví, zda se jí povinnost týká, je potřeba jednat rychle.
Největší riziko není jen v tom, že firma hlášení nepodá. Rizikem je i to, že nesprávně vyhodnotí, že se jí povinnost netýká, použije neúplná data, špatně určí svoji roli v dodavatelském řetězci nebo nebude schopna doložit postup při případné kontrole.
U mikroplastů se propojuje chemická legislativa, podniková ekologie, provozní data a práce s evropskými systémy. To z této agendy dělá téma, které nelze vyřešit pouze stažením formuláře.
Nejde o jednorázovou povinnost
Hlášení se podává každoročně. První termín proto není jen jednorázová administrativní zátěž, ale začátek nové evidence, kterou bude vhodné nastavit systémově.
- jaké polymerní suroviny firma nakupuje,
- v jakých provozech a technologiích je používá,
- jaké množství vstupuje do výroby,
- kde mohou vznikat ztráty,
- jak jsou ztráty zachyceny,
- jaké informace poskytují dodavatelé,
- zda má firma podklady pro případnou kontrolu.
Správně nastavený systém může později výrazně zjednodušit nejen reporting mikroplastů, ale i navazující agendu chemických látek, odpadů, provozních kontrol a environmentálního managementu.
Shrnutí
První hlášení mikroplastů podle REACH se týká dat za rok 2025 a musí být podáno do 31. května 2026. Firmy, které pracují s plastovými peletami, vločkami nebo prášky, by měly neprodleně ověřit, zda na ně povinnost dopadá, zpracovat provozní data a připravit podání v systémech IUCLID a REACH-IT.
Potřebujete ověřit, zda se vás hlášení mikroplastů týká?
V Carbonlytics pomáháme firmám posoudit, zda na ně povinnosti podle položky 78 přílohy XVII REACH dopadají, připravit podklady pro reporting a nastavit postup tak, aby odpovídal reálnému provozu.
- posouzení materiálů podle definice SPM,
- kontrola bezpečnostních listů a dodavatelských podkladů,
- určení role firmy v dodavatelském řetězci,
- příprava struktury dat pro hlášení,
- odborný odhad emisí,
- nastavení evidence pro další roky,
- podpora při přípravě podání v IUCLID a REACH-IT.
Pokud pracujete s plastovými peletami, vločkami, prášky nebo jinými polymerními surovinami a nejste si jistí, zda se vás první termín hlášení týká, je vhodné ověřit to co nejdříve. U této povinnosti totiž často nestačí vědět, že firma používá plast. Podstatné je, jaký materiál používá, v jaké formě, za jakým účelem a co se s ním v provozu reálně děje.