ESG požadavky na dodavatele se v roce 2026 výrazně mění. Okruh podniků s povinným reportingem se zúžil a Evropská komise současně přijala a zveřejnila delegované akty obsahující revidované standardy ESRS a nový standard pro dobrovolné vykazování udržitelnosti. Jde o dvě související, ale rozdílné novinky. Firma mimo povinný reporting proto nemusí zavádět celý systém ESRS. Měla by ale rozumět tomu, jak se mění požadavky velkých zákazníků, bank a dalších partnerů a jakou ochranu jí může poskytnout nový value chain cap.
Právní stav k červenci 2026
Evropská komise dne 3. července 2026 přijala a zveřejnila delegované akty obsahující revidované ESRS a nový standard pro dobrovolné použití. Akty však dosud nebyly zveřejněny v Úředním věstníku EU, a nejsou proto účinné. Revidované ESRS se mají povinně používat pro účetní období začínající 1. ledna 2027 nebo později. Po vstupu příslušného aktu v platnost bude možné jejich dřívější použití také za účetní období roku 2026.
Dvě novinky, které není vhodné zaměňovat
Revidované ESRS a nový dobrovolný standard nevytvářejí jeden společný reportingový systém pro všechny podniky.
Revidované ESRS
Upravují reporting podniků, na které se vztahuje povinné vykazování podle účetní směrnice a CSRD. Určují, jak mají tyto podniky zveřejňovat své významné dopady, rizika a příležitosti v oblasti životního prostředí, zaměstnanců, lidských práv a řízení společnosti.
Standard pro dobrovolné vykazování
Je určen podnikům mimo povinný reporting, které chtějí nebo potřebují poskytovat informace o udržitelnosti dobrovolně. Současně vymezuje referenční rozsah některých informací, které lze od chráněných podniků požadovat v hodnotovém řetězci.
Oba dokumenty se zabývají podobnými tématy, ale liší se účelem, právním postavením i rozsahem požadovaných informací. Pro firmu mimo CSRD je proto důležité nejprve zjistit, se kterým rámcem skutečně pracuje. Zákaznický ESG dotazník automaticky neznamená, že firma musí zavést ESRS. Stejně tak dobrovolný standard není povinnou zjednodušenou verzí ESRS pro menší podniky.
Co se mění v revidovaných ESRS
Původní soubor evropských standardů byl přijat v roce 2023. Praktická zkušenost prvních reportujících podniků ukázala, že standardy obsahují vysoký počet datových bodů, rozsáhlé narativní požadavky a některé obtížně vykládané části.
Revize má reporting zjednodušit, aniž by byl opuštěn jeho základní princip: podnik má zveřejnit informace potřebné k pochopení svých významných dopadů na lidi a životní prostředí a současně rizik a příležitostí, které otázky udržitelnosti představují pro jeho rozvoj, výkonnost a postavení.
Výrazně méně požadavků
Revidované ESRS výrazně omezují počet údajů, které musí podniky zveřejňovat. Podle Evropské komise se počet povinných datových bodů snížil přibližně o 61 %.
Jasnější významnost
Podnik nemá zveřejňovat všechno, co standardy obsahují. Report má být zaměřen na skutečně významné dopady, rizika a příležitosti.
Více úlev
Revidované standardy zavádějí další úlevy, přechodná období a přesnější pravidla pro použití odhadů a informací z hodnotového řetězce.
Méně datových bodů a kratší standardy
Nejde pouze o mechanické odstranění jednotlivých údajů. Revize má:
- zkrátit a zpřehlednit text standardů,
- omezit nejméně významné datové body,
- omezit rozsáhlé popisné požadavky tam, kde nepřinášejí podstatnou informaci,
- jasněji odlišit povinné a dobrovolné informace,
- zavést další úlevy a přechodná období,
- zlepšit návaznost na další evropské předpisy a mezinárodní standardy.
Pro povinně reportující podniky by to mělo znamenat nižší administrativní náročnost. Pro jejich dodavatele to může znamenat cílenější požadavky na data, nikoliv však automatické ukončení všech ESG dotazníků.
Jasnější posuzování významnosti
Jednou z hlavních oblastí revize je posuzování dvojí významnosti. Podnik nemá vykazovat všechny informace, které lze ve standardech najít. Má zveřejnit pouze informace významné z hlediska jeho dopadů nebo finančních rizik a příležitostí. Revidované standardy zdůrazňují přístup „shora dolů“. Podnik může nejprve určit hlavní oblasti své činnosti, obchodních vztahů a hodnotového řetězce, ve kterých lze očekávat významné dopady nebo rizika. Nemusí automaticky prověřovat každý teoreticky možný dopad, riziko nebo příležitost. Rozsáhlý report proto nemá být sám o sobě známkou kvalitního reportingu. Důležité informace nesmějí být překryty množstvím nevýznamných údajů.
Větší prostor pro odhady a přiměřený postup
Reporting udržitelnosti pracuje také s informacemi, které není možné vždy přesně změřit. Jde například o budoucí finanční dopady klimatických rizik nebo údaje z rozsáhlého dodavatelského řetězce. Revidované ESRS jasněji připouštějí použití přiměřených odhadů. Zpřesnění odhadu v dalším období se nemá automaticky považovat za chybu předchozího reportingu, pokud původní výpočet vycházel z tehdy dostupných informací a řádně popsané metodiky.
Co musí být u odhadu doloženo
Použití odhadu neznamená, že lze chybějící údaje libovolně dopočítat. Firma musí umět vysvětlit:
- proč použila odhad,
- z jakých vstupů vycházela,
- jakou metodiku zvolila,
- jaké jsou nejistoty a omezení výsledku.
Úpravy environmentálních požadavků
Revize zasahuje také jednotlivé tematické standardy.
Emise skleníkových plynů
Podnik má získat větší flexibilitu při stanovení hranic výpočtu a může podle podmínek zvolit přístup založený na finanční nebo provozní kontrole.
Klimatické plány
U transformačních plánů musí být transparentně uvedeno, pokud stanovené cíle nejsou slučitelné s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C.
Mikroplasty
Povinné vykazování se zaměřuje na primární mikroplasty. Kvantifikace sekundárních mikroplastů nebyla kvůli proveditelnosti a proporcionalitě zařazena mezi povinné ukazatele.
Znečišťující látky
Podnik má zohlednit charakter své činnosti a odvětví. Nemá automaticky vykazovat každý polutant uvedený v právních předpisech bez vazby na vlastní provoz.
Látky SVHC
Zavedena má být další přechodná úleva pro vykazování látek vzbuzujících mimořádné obavy u podniků používajících předměty obsahující tyto látky.
Provozní návaznost
Změny potvrzují, že kvalitní reporting musí vycházet ze znalosti technologií, materiálů, chemických látek, emisí a skutečných právních povinností podniku.
ESRS stále zahrnují hodnotový řetězec
Revize ESRS nemění základní skutečnost, že povinně reportující podnik musí zohlednit také významné dopady, rizika a příležitosti ve svém hodnotovém řetězci.
Nemá tedy sledovat pouze vlastní areály a zaměstnance. Podle povahy činnosti může být nutné zahrnout například:
- výrobu nakupovaných surovin a materiálů,
- obaly,
- smluvní výrobu,
- dopravu a skladování,
- nakládání s výrobkem po skončení životnosti,
- pracovní nebo environmentální podmínky u klíčových dodavatelů.
Reportující podnik nemusí automaticky oslovit každého jednotlivého dodavatele. V přiměřených případech může využít odhady, sektorová data, emisní faktory nebo jiné dostupné informace.
Pokud jsou však konkrétní údaje od dodavatele potřebné pro významné téma, může je zákazník požadovat. Právě zde se mohou ESRS nepřímo projevit také u firem bez vlastní reportingové povinnosti.
Value chain cap je pro firmy mimo CSRD zásadní změnou
Velké podniky mohou nadále potřebovat data od svých dodavatelů. Nový právní rámec ale omezuje, kolik informací mohou pro účely svého povinného reportingu požadovat od chráněných podniků. Nejde tedy o konec požadavků na ESG data, ale o snahu zabránit jejich nekontrolovanému a nepřiměřenému přenášení do dodavatelského řetězce.
Nový dobrovolný standard
Nový standard pro dobrovolné vykazování navazuje na původní VSME připravený organizací EFRAG. Zachovává jeho základní logiku a většinu oblastí vykazování, ale upravuje je podle nového právního rámce, revidovaných ESRS a pravidel pro value chain cap. Zatímco původní VSME mělo podobu doporučeného dobrovolného rámce, nový standard má po vstupu delegovaného aktu v platnost plnit také zákonem vymezenou funkci. Vedle dobrovolného reportingu bude určovat referenční rozsah informací, které lze pro účely CSRD reportingu požadovat od chráněných podniků v hodnotovém řetězci.
Firmy, které již podle VSME začaly shromažďovat data, proto nemusí vytvářet zcela nový systém. Měly by ale ověřit, zda jejich struktura, používané ukazatele a metodiky odpovídají konečnému znění nového standardu.
Jak je dobrovolný standard strukturován
Standard zachovává dvě úrovně vykazování:
Basic Module
Obsahuje základní údaje o firmě, energiích, emisích, odpadech, vodě, zaměstnancích, bezpečnosti práce a dalších hlavních tématech udržitelnosti.
Comprehensive Module
Doplňuje podrobnější informace o strategii, klimatických cílech, rizicích, lidských právech a dalších údajích využitelných pro banky, investory a obchodní partnery.
Rozšířený modul lze použít pouze společně se základním modulem. Firma si tedy nemůže vybrat jen několik rozšířených ukazatelů a výstup označit za úplný report podle dobrovolného standardu.
Scope 3 není automatickou povinností každé firmy
Základní modul pracuje především s emisemi Scope 1 a Scope 2. Podle charakteru činnosti ale mohou být významné také emise Scope 3 vznikající v hodnotovém řetězci, například ve výrobě, logistice, stavebnictví, potravinářství nebo při používání obalů.
To neznamená, že každá firma musí automaticky vypočítat celý Scope 3. Rozsah výpočtu by měl odpovídat charakteru provozu, dostupnosti dat a konkrétním potřebám zákazníků, bank nebo investorů.
ESG požadavky na dodavatele a jejich zákonné limity
Nový dobrovolný standard má vedle podpory dobrovolného reportingu ještě druhou, pro dodavatele velmi důležitou funkci. Vymezuje value chain cap, tedy zákonný limit určitých požadavků na informace z hodnotového řetězce.
Podnik podléhající povinnému reportingu nesmí pro účely svého reportingu podle účetní směrnice požadovat od chráněného podniku více informací, než odpovídá datovým bodům zahrnutým do value chain capu. Jejich konkrétní seznam obsahuje příloha II delegovaného aktu k dobrovolnému standardu.
Co value chain cap prakticky znamená
Chráněný podnik má právo odmítnout poskytnutí informací nad stanovený limit.
Pokud reportující podnik požádá o údaje přesahující value chain cap, musí dodavateli sdělit:
- které konkrétní informace jsou požadovány nad rámec limitu,
- že dodavatel má právo jejich poskytnutí odmítnout.
Firma by tedy neměla rozsáhlý ESG dotazník automaticky vyplnit bez toho, aby znala jeho účel a právní základ.
Tato úprava reaguje na praxi, kdy menší firmy dostávaly od různých zákazníků rozsáhlé, překrývající se a vzájemně nejednotné dotazníky.
Value chain cap není zákaz všech dalších požadavků
Ochranu je nutné vykládat přesně. Value chain cap se vztahuje na získávání informací pro účely povinného reportingu podle účetní směrnice a CSRD. Neomezuje automaticky každý obchodní, bankovní nebo smluvní požadavek.
Další údaje mohou být požadovány například:
- podle jiného evropského nebo českého předpisu,
- na základě smluvního závazku pro jiný legitimní účel než plnění CSRD reportingu; smlouvou nelze obejít value chain cap,
- pro posouzení konkrétního výrobku nebo zakázky,
- pro výpočet uhlíkové stopy výrobku,
- v rámci sektorové praxe,
- pro financování nebo řízení úvěrového rizika,
- dobrovolně v rámci obchodní spolupráce.
Value chain cap rovněž nezakazuje dobrovolné sdílení údajů, které se v daném odvětví běžně poskytují.
Při obdržení dotazníku by proto firma měla zjistit:
- kdo informace požaduje,
- za jakým účelem je požaduje,
- zda jde o sběr dat pro CSRD reporting,
- které informace jsou uvnitř value chain capu,
- které údaje jsou požadovány nad jeho rámec.
Pro koho jsou změny prakticky důležité
Zvýšenou pozornost by novým pravidlům měly věnovat zejména firmy, které:
- dodávají velkým podnikům podléhajícím CSRD,
- jsou součástí větší národní nebo mezinárodní skupiny,
- působí v energeticky nebo materiálově náročných odvětvích,
- vyrábějí komponenty nebo výrobky pro další zpracování,
- poskytují dopravu, logistiku nebo skladování,
- dodávají obaly nebo suroviny,
- vstupují do výběrových řízení s ESG kritérii,
- jednají o investičním nebo bankovním financování,
- potřebují doložit uhlíkovou stopu společnosti nebo výrobku,
- chtějí systematicky řídit environmentální a sociální rizika.
U čistě lokálního podniku bez významných odběratelských, skupinových nebo finančních vazeb může být bezprostřední dopad omezený. Ani tak ale nemusí být zbytečné sledovat spotřeby, odpady, emise nebo provozní rizika, pokud tyto informace pomáhají snižovat náklady nebo plánovat investice.
Co by měla udělat firma bez povinného ESRS reportingu
1) Nezačínat zavedením celých ESRS
Plné ESRS jsou určeny podnikům s povinným reportingem. Jejich přenesení bez úprav na nepovinně reportující firmu by zpravidla vytvořilo zbytečnou administrativu. Firma by měla nejprve zjistit, k čemu informace potřebuje.
2) Zjistit účel každého požadavku
Zákazník může potřebovat data pro svůj CSRD report, skupina může sjednocovat interní reporting, banka může hodnotit úvěrové riziko a odběratel může počítat uhlíkovou stopu výrobku. Stejný dotaz tedy nemusí mít vždy stejný právní základ.
3) Prověřit použití value chain capu
Pokud jsou údaje požadovány pro CSRD reporting zákazníka, měla by firma ověřit, zda spadá mezi chráněné podniky a zda některé otázky nepřekračují stanovený limit.
4) Provést inventuru dostupných dat
Velká část potřebných informací již ve firmě obvykle vzniká. Může být uložena ve fakturách a odečtech energií, evidenci paliv, evidenci odpadů, provozních dokumentech, evidenci pracovních úrazů, personálních systémech nebo dokumentaci ISO.
5) Prověřit kvalitu a doložitelnost údajů
Firma by měla vědět, které společnosti a provozy jsou zahrnuty, jaké období údaj pokrývá, kdo jej připravil, z jakých dokladů vychází a zda jde o měřenou hodnotu, výpočet nebo odhad.
6) Nastavit pravidelný sběr dat
Je vhodné určit odpovědné osoby, zdroje jednotlivých údajů, termíny sběru, způsob kontroly a pravidla pro archivaci podkladů.
7) Připravit jeden opakovaně použitelný základ
Praktičtější než opakované vyplňování různých dotazníků je vytvořit jednotný soubor ověřených informací použitelný pro zákazníky, banky, skupinový reporting, výběrová řízení, uhlíkovou stopu i vlastní řízení firmy.
Kde firma obvykle potřebná data najde
Podniková ekologie: odpady, voda, ovzduší, chemické látky, povolení, provozní evidence a plnění zákonných povinností. Energetika a účetnictví: faktury za elektřinu, plyn, teplo, pohonné hmoty a další provozní spotřeby. BOZP a personalistika: pracovní úrazy, školení, rizika, počet a struktura zaměstnanců, pracovní podmínky a další sociální údaje. ISO systémy: politiky, cíle, registry rizik, interní audity, odpovědnosti, nápravná opatření a přezkoumání vedením. Uhlíková stopa: organizační hranice, emisní zdroje, vstupní data, emisní faktory, výpočty a popis metodiky.
Problém často není úplná absence dat, ale jejich roztříštěnost, rozdílné časové období, nejasná odpovědnost nebo nedostatečně popsaná metodika.
ESG data musí vycházet z reálného provozu
ESRS ani dobrovolný standard nenahrazují plnění povinností v oblasti podnikové ekologie, pracovního práva, BOZP nebo chemické legislativy. ESRS jsou standardy pro zveřejňování informací. Samy o sobě například neurčují každému podniku konkrétní množství emisí, které musí snížit, ani povolené množství odpadů nebo spotřeby vody.
Environmentální data uvedená v reportu však musí odpovídat skutečnému provozu a příslušným evidencím.
- Údaj o produkci odpadů by měl navazovat na zákonnou evidenci odpadů.
- Údaje o emisích by měly být v souladu s provozní evidencí a povoleními.
- Informace o vodě musí respektovat skutečný způsob odběru a vypouštění.
- Uhlíková stopa musí vycházet z jasně vymezených hranic a doložitelných vstupů.
Dobře nastavená agenda podnikové ekologie, BOZP, energetiky a systémů ISO je proto důležitým základem kvalitního ESG reportingu.
Na co si dát pozor
✕Nezaměňovat revizi ESRS za novou povinnost pro všechny firmy. Revidované ESRS se přímo vztahují na podniky podléhající povinnému reportingu.
✕Nezaměňovat dobrovolný standard za povinné „ESRS pro menší firmy“. Jeho použití je dobrovolné, i když může být obchodně nebo finančně užitečné.
✕Nepředpokládat, že value chain cap zakazuje všechny další dotazy. Omezení se vztahuje na konkrétní účel sběru informací pro reporting podle účetní směrnice a CSRD.
✕Nevyplňovat automaticky každý rozsáhlý dotazník. Nejprve je vhodné zjistit účel požadavku, jeho právní základ a to, zda některé otázky nepřekračují value chain cap.
✕Nevytvářet ESG data odděleně od provozních evidencí. Report musí navazovat na skutečný provoz, právní povinnosti a doložitelné podklady.
✕Nevydávat nepodložené odhady za přesná data. Odhady lze použít, ale musí být transparentní a metodicky popsané.
Co si z nových pravidel odnést
Revidované ESRS především zjednodušují reporting podniků, které zůstávají v povinném rozsahu CSRD. Snižují počet datových bodů, zpřesňují posuzování významnosti a zavádějí další možnosti úlev a odhadů. Pro firmy mimo povinný reporting jsou důležité hlavně nepřímo. Jejich velcí zákazníci mohou nadále potřebovat informace o významných částech svého hodnotového řetězce. Value chain cap má zajistit, aby se požadavky na data nepřenášely do dodavatelského řetězce bez omezení. Firma by proto měla umět rozlišit, které údaje zákazník skutečně potřebuje pro svůj CSRD reporting, které požadavky jsou nad rámec limitu a které vycházejí z jiného právního nebo obchodního důvodu. Nový dobrovolný standard je samostatným nástrojem. Nabízí společný a proporcionální rámec pro přípravu údajů o energiích, emisích, odpadech, vodě, zaměstnancích, bezpečnosti práce a dalších tématech.
Shrnutí
Firma bez povinnosti reportovat podle ESRS nemusí zavádět plný systém ESRS. Měla by ale vědět, jaké informace o svém provozu má, proč je zákazník nebo banka požaduje, zda požadavek spadá pod value chain cap a zda dokáže údaje věrohodně doložit. Smyslem není vytvořit další administrativní vrstvu, ale propojit podnikovou ekologii, spotřeby energií, uhlíkovou stopu, odpady, BOZP, personální data a systémy řízení do jednoho funkčního a kontrolovatelného systému.
Potřebujete zjistit, která ESG data má vaše firma skutečně připravovat?
V Carbonlytics pomáháme malým a středním podnikům převést obecné požadavky na udržitelnost do konkrétní provozní praxe.
- analýza zákaznických dotazníků a požadavků obchodních skupin,
- posouzení, zda se na požadavek vztahuje value chain cap,
- porovnání dostupných dat s dobrovolným standardem,
- zpracování dobrovolného ESG reportu,
- výpočet uhlíkové stopy společnosti nebo výrobku,
- nastavení sběru environmentálních a provozních dat,
- propojení ESG s podnikovou ekologií a systémy ISO,
- dlouhodobá externí správa podnikové ekologie a ESG agendy.
Cílem není připravovat údaje, které nikdo nepotřebuje. Cílem je zjistit skutečný důvod požadavku, využít data, která již ve firmě vznikají, doplnit podstatné mezery a vytvořit výstup použitelný pro zákazníky, banky i vlastní řízení.
Právní předpisy a oficiální podklady
Článek vychází z následujících právních předpisů a oficiálních dokumentů Evropské komise a EFRAG:
- Směrnice (EU) 2022/2464 o podávání zpráv podniků o udržitelnosti – CSRD
- Směrnice (EU) 2026/470 – Omnibus I
- Nařízení (EU) 2023/2772 obsahující původní ESRS
- Revidované ESRS – C(2026) 5010: delegovaný akt | znění standardů
- Dobrovolný standard – C(2026) 5011: delegovaný akt | znění standardu
- Doporučení Komise (EU) 2025/1710 obsahující VSME
- Aktuální přehled dokumentů k CSRD – Evropská komise
